Předsudek č. 1: obchodování s fotovoltaikou je neefektivní, jinak by se obešlo bez dotací
Často narážím na názor, že oproti obnovitelným zdrojům energie, které stát dotuje, fungují ty konvenční bez dotací. Připouštím, že bez finanční podpory by růst zelených energií nebyl tak rychlý a výrazný. Ovšem na druhou stranu mi nepřipadá zrovna spravedlivé kritizovat kvůli téhle věci větrníky a fotovoltaiku, když ropa, uhlí i jádro se dotují mnohem víc.
Jádro vůbec žije z toho, že v prvních desetiletích hradil veškerý rozvoj této technologie stát. Bez účasti státu či jiného subjektu, který je schopen do takového projektu nalít miliardy, se ani dnes nepostaví jediná jaderná elektrárna. Pokud by se reaktory pojišťovaly do výše škody, jakou mohou způsobit, jejich provozovatelé by rázem zbankrotovali. A za rekultivaci míst na Českolipsku, kde se do poloviny 90. let těžil uran, zaplatíme ze státního rozpočtu více než 50 miliard.
Škody, které má na svědomí těžba, hradí stát i v případě fosilních paliv. Pouze na řešení škod vzniklých před sametovou revolucí vlivem těžby hnědého uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji stát vynaloží 18 miliard. Obecně vzato nás likvidace ekologické zátěže od listopadu 1989 vyšla na 60 miliard a dalších 30 si ještě připlatíme.
Zkrátka, jestliže někdo vyčítá dotace solárním elektrárnám, měl by si nejprve uvědomit, že ve srovnání s tím, jak jsme dopláceli a stále doplácíme na ostatní zdroje, jde o drobné výdaje.
Předsudek č. 2: domácí solární elektrárny dotuje stát, jinými slovy, dotujeme je my všichni
Program Nová zelená úsporám (NZÚ), ze kterého se platí podpora malých fotovoltaik, čerpá prostředky z prodeje emisních povolenek. Ty tedy nepocházejí ani z rozpočtu státu, ani z rozpočtu Unie.
Kromě toho se prostředky NZÚ vynakládají smysluplně. Jednak kvůli tomu, že prodej povolenek sleduje cíl snížit spotřebu fosilních paliv, jednak proto, že Nová zelená úsporám má jasné, férové a transparentní podmínky.
Předsudek č. 3: kdyby dotací nebylo, fotovoltaika by neměla budoucnost
Solární energetika při svých prvních krůčcích podporu skutečně potřebuje. Dovolím si ale říct, že na rozdíl od jiných zdrojů ji už brzy potřebovat nebude. Důvod je jednoduchý: zatímco ceny fotovoltaiky strmě padají, její výkonnost stejně rychlým tempem stoupá.
Tento vývoj mě upřímně těší. Proti dotacím ale zaujatý nejsem a oceňuji, že Nová zelená úsporám přispívá domácnostem na fotovoltaiku od září 2017 až 155 000 Kč, tj. o 50 000 Kč víc než dříve. Bez takových pobídek by totiž Češi do této technologie asi investovali méně. I tak bych ale jako podnikatel na trhu s fotovoltaikou chtěl do budoucna nechat dotace stranou, a tím přispět k napřímení poměrů, které v energetice vládnou.
Současné ukazatele naznačují, že toto přání se mi už brzy splní: panely by se domácnostem měly vyplatit i bez dotací do roku 2025.
